Recenze

10. září 2018 v 15:00 | Willy |  Shadow of The Tomb Raider

Shadow of The Tomb Raider je již třetí hrou z restartované série počátků Lary Croftové, ve které sličná archeoložka završí svůj přerod v onu dobře známou hrdinku. Finále série pochází z dílny studia Eidos Montreal, v čele se zkušeným vývojářem Danielem Bissonem, který už pracoval na předešlých dvou hrách. Kanadské studio má za sebou velice známé a populární AAA hry jako je Deus Ex či Thief, se značkou Tomb Raider už má ale také několik zkušeností, stojí například za multiplayerem v první hře nebo některými DLC ve hře předešlé. Tým čítající 500 zaměstnanců se s využitím 100 milionového rozpočtu vrhl na vývoj hry před již třemi a půl lety, tedy ještě dříve, nežli byl dokončen druhý díl s názvem Rise of The Tomb Raider. Nyní už je třetí hra dokončena a čeká až bude moci odvyprávět svůj příběh. Pojďme si tedy přečíst, zdali se finále série povedlo, a stojí za to si ho zahrát. Ještě dodám, že recenzovaná verze hry je 1.0.


Nástin příběhu
Příběh navazuje přesně tam, kde v předešlé hře skončil. Lara se rok po událostech na Sibiři vydává na Mexický ostrov Cozumel, do mayských ruin, aby zjistila co má zde za luben zlověstná ancientní sekta Trinity. Vše nabírá na vážnosti, když Lara narazí na výzkumný tým doktora Domingueze, tedy lídra Trinity, a jeho najatou bandu pomocníků. Když Lara zjistí co hledá, začíná závod s časem. Závod o to, kdo z nich se dostane do zdejší hrobky dříve. Není tajemstvím, že to bude Lara, která jako první dorazí k cíli a najde zde artefakt, přesněji řečeno mayskou dýku. K velkému neštěstí i přes veškerá varování poblíž na nástěnné malbě jí sebere, čímž způsobí apokalypsu zdejšího městečka zaplavením vlnou tsunami. To nejhorší ale nastane, když se ona dýka, klíč k nedozírné moci dostane do rukou doktora Domingueze. Laře tedy nezbývá nic jiného, nežli se vydat po jeho stopách a pokusit se hrozbu apokalypsy lidstva odvrátit. Hra vůbec poprvé ukazuje negativní dopad Lařiných záměrem "dobrých" činů na okolní prostředí.


Začínáme
Po krátkém prologu nebo spíše tutoriálu, který vás seznámí se základními mechanizmy hry se Lara ocitá v Peruánskou džungli plné pradávných ruin. Nutno říct, že prostředí hry vypadá naprosto fenomenálně, o úžasné scenérie se stará pestrá paleta barev a světelných efektů, které si ještě rozvedeme později. Skaliska, vodopády, bahenní stezky, zatopené jeskyně, malebné zátoky a jezírka jsou skutečně pastvou pro oči. Nechybí zde ani tematičtí tvorové. Narazíte na exotické opice, ptactvo, lamy, ale i srnky, prasata a různé brouky. Jsou zde ale i predátoři, kteří na vás číhají a nejsou příliš přátelští. Například takový jaguár nebo pirani vám ve svém teritoriu dokážou pořádně zatopit. Hra ale není situována jen do bohem zapomenutých ruin. Na své pouti narazíte na civilizace jako je vesnička či městečka ve kterých máte volný pohyb, lidé s vámi zde hovoří, vykonávají vlastní činnost, mají svůj příběh. V těchto destinacích naleznete například tržnice, bary, náměstíčka, kostely, prostě vše co se sem hodí. Není překvapením, že na vás čeká i učebnice dějepisu v podobě dávnověkého městečka Paititi, největšího rozbočovače, který byl kdy v sérii Tomb Raider vytvořen. Zde můžete nahlédnout jak asi tato pradávná kultura fungovala. Za povšimnutí stojí malebná zátoka kde se věnují místní domorodci rybolovu, sklízení a zpracování vypěstované úrody, projít si můžete i místa, kde tito lidé bydlí, jakou mají volnočasou zábavu atp. Celý tento rozbočovač je složen z pěti částí, tedy obytné zóny, rybolovu, tržnice, dále pro běžné obyvatelé zakázané zóny a okolních zákoutí kde jsou hrobky a krypty. Hlavní příběh si (v této i mnoha dalších destinacích) můžete zpestřit vedlejšími úkoly za jejichž splnění získáte například lepší vybavení nebo přístup k obchodníkovi s výbavou, oblečením, zbrojí atp. Pro aktivaci těchto misí stáčí jen pohovořit s nějakým z obyvatelů, který potřebuje pomoci a požádá vás o součinnost.

Vedlejší úkoly tematicky zapadají do hry a většinou se týkají v civilizacích žijících lidí. Budete tak moci zachránit dítě před popravou rituálem, zprostit nebohou ženu obvinění z vraždy, osvobodit zajatce či najít nějaký ten poklad. Vždy se jedná o úkol, který prohloubí váš cit k onomu prostředí a lidem. A protože vedlejších misí není zas tolik, určitě se vyplatí je plnit.


Hrobky nebo raději akční přestřelky?
Hra má po akčním úvodu celkem pomalý rozjezd. Nepočítejte, že budete ihned po zapnutí hry prolézat džungli a zabíjet zlomyslné žoldáky jako ten nejdravější predátor. Hlídek, které je třeba eliminovat ve hře naleznete skutečně málo. Hra se soustředí převážně na průzkum proložený vyprávěním příběhu formou všemožných deníků (které čte tentokrát pouze Lara), dále artefaktů, krypt a hrobek, které nejsou vždy jen rozšiřující odbočkou pro zabavení. Kanadští vývojáři pojali hru jako skutečného Tomb Raidera a tak vám vše na cestě pěkně schovali a do průchodu příběhem postavili nemalé množství povinných hrobek a všemožných puzzlů.

Shadow of The Tomb Raider je oproti svým předchůdcům skutečně prošpikovaný všemožnými puzzly, i když ne kdo ví jak náročnými, protože jejich řešení vám i na nejtěžší obtížnosti zabere zhruba 30 minut a vždy se jedná o konkrétní oblast, ve které musíte pochopit, co se od vás požaduje. A protože má Lara luk a šípy s lanem, počítejte s tím, že vše bude pracovat na mechanizmu, vystřel šíp a zatáhni za páku, vystřel šíp a připevni plošinu, vystřel šíp a zapal látku atp. Do všeho se pak zapojuje prvek jménem lezení a nově i slaňování. Častokrát tak nehledáte cestu jen nahoru, jako tomu bylo v předešlých hrách ale především dolů. A počítejte s tím, že je dobré být ve střehu, protože vše se tak nějak dost často bortí a navíc všude se nachází nastražené smrtelné pasti, které lze buďto přeskočit nebo deaktivovat.

Obtížnost hry je zde poprvé zpracovaná s nějakým smyslem. Nastavit obtížnost si můžete hned ve třech aspektech. Jedná se o náročnost bojů, hádanek a průzkumu. Kromě průzkumu, u kterého si můžete nastavením vypnout bílou vodící stopu, se přestřelky a hádanky soustředí především na survival instinkt. Pokud tedy máte nastaven boj na těžký, neuvidíte v něm žádného padoucha zvýrazněného barvou, která upozorňuje na jeho přítomnost či označuje zdali je sám, nebo ve dvou. V oblasti hrobek se jedná o zvýraznění interaktivních předmětů, se kterými lze manipulovat, což při vypnutí výrazně ztíží váš průchod a vy se tak musíte daleko více soustředit na prostředí. Tento prvek je na rozdíl od předešlé hry skutečným hybatelem hratelnosti prvního průchodu. A protože je hra hádankami protkaná, stává se Shadow of The Tomb Raider neskutečně zábavnou hrou, jenž dokonale plní svůj účel.


I have no space for that
Vývojáři slibovali daleko menší množství rozesetých surovin po okolí ale opak je pravdou. Hra je předměty, které lze sebrat doslova přecpaná, a věřte, že po několika hodinách hraní vás nemožnost něco sebrat začne fakt otravovat. Pokud jste tedy pečlivý průzkumník a ohlodáváte každičký keřík, větývku, hnízdečko, připravte se že po chvíli hraní uslyšíte od Lary dost často větu "I have no space for that" a další podobné. Naštěstí je ve hře několik obchodníků u kterých můžete cokoliv prodat, ale nezapomeňte, stále nevíte co na vás dále čeká. Najít totiž nějaký pěkný třeba jaguáří doplněk k oblečku neznamená, že si ho hned u táboráku můžete obléci. Ten si zde vyrábíte za nasbírané suroviny.


Ohniště a RPG elementy
Pokud se bavíme o táborácích, tak ty jsou do hry zakomponovány stejně jako u obou her předešlých, mají tedy stejnou funkci. Plusem je, že nyní je systém inventáře daleko více přehlednější. Inventář například zahrnuje výběr oblečku, volbu zbraně, upgrade dané zbraně. Přidělování XP bodů do stromu dovedností, které získáváte např. za objevené deníky, vyřešené hrobky nebo efektivní zabití protivníků, funguje jako ve hře předešlé. Zde máte na výběr nově nazvané tři směry, tedy směr jaguára, hada a orla. Názvem však netřeba se rozrušovat, vše funguje tak, jako hře předešlé, jedná se jen o obměnu názvu. Pro mnoho hráčů jsou XP body dost neoblíbenou kapitolou ale zde lze říci, že jejich potřebu získávat je, nebude pociťovat. To co získáte je ale vhodné investovat do rozšíření výdrže utrpěného zranění v boji, efektivnější funkčnosti lékárniček, možnost unést více surovin, možnost aktivovat si dočasný pancíř při potřebě prostřílet si cestu skrz, či rozšíření kapacity plic při potápění.


Plaveme pod vodou
Potápění je v této hře skutečně plnohodnotné. Lara pod vodní hladinou sbírá suroviny, bojuje proti vodním predátorům i hledá cestu dál. V příběhu narazíte na jednu část, kde bude muset využít vodních řas k tomu, abyste se ukryli před kolem proplouvajícími hladovými pirani, které netrpělivě vyhlíží, co všechno by mohli sežrat. Vzduchové kapsy, které využíváte k tomu, abyste se nadechli a pokračovali dál jsou bohužel prozatím naskriptovány krátkou animaci, kde se Lary vždy, bez ohledu na to kolik má v sobě vzduchu, stejně dlouze nadechne i vydýchá. Pokud Laře dochází kyslík, uslyšíte k tomu přiřazený zvuk. Plavání pod vodní hladinou lze vytknout animace, které jsou skutečně dost divné. Lara se pod vodou nehýbe tak úplně jako zkušený vykradač hrobů, tedy i plavec, zároveň jsou její plavecké pohyby dost nepřirozené a působí tak trochu jako ve fázi nedokončeného vývoje hry. S tím prozatím souvisí (pokud to nějaký patch neopraví) i efekt vody. Nejen že Lara vypadá, že je pod vodou suchá ale navíc vypadá jako by se nepotápěla ale zázračně se vznášela ve vzduchu. Chybí zde efekt pořádných bublinek a řekl bych, že i pod kalnou vodou je dost často až příliš jasně vidět. Nemohu se ubránit pocitu, že studio, které zaměstnává 500 zaměstnanců a má na vývoj hry rozpočet 100 milionů, mohlo věnovat tomuto daleko větší vizuální péči. Na druhou stranu, hra se i pod vodou velmi dobře hraje, je přehledná a zároveň vidíte všechny ty ruiny v plné své kráse. Za zmínku stojí i velmi pěkně zpracovaná hladina vody. Nejen že vodní hladina odráží všechny ty světla ale pokud se podíváte pod vodou nad sebe, budete žasnout.


Prkenné lano
Je škoda, že studio nevěnovalo větší péči jistým detailům, které sledujete po celou hru a tím je Lařina výbava. Když Lara leze po horizontální stěně, její cepín a lano jí dost nerozanimovaně drží u těla. Trochu se pohupuje ale není to plná, důvěryhodná fyzika. Přívěšek, který má zavěšený na krku je k Laře přikován jako by na ní byl přilepen. Je to fakt škoda, tyto drobné detaily tímto trochu kazí jinak moc pěkně vypadající hru. Kazí jí ale i animace, kdy Lara vydloubává ze země kešku, protože úhel kamery, který byl vybrán ukazuje na přikrčené Laře zavěšené lano opět trčící někam prkenně do boku, rovněž oba cepíny a upoutat pozornost může i její nepřirozeně tvarované stehno.


Oslnivé nasvícení, efekt, který má i své zápory
Nyní trochu negativní připomínka směřuje i k nasvícení. Hra nemá jemné světelné efekty, řekl bych. Ostrou do očí řezající záři, která pohlcuje některé velice propracované detaily střídá absolutní tma. Nejvíce na tomto systému nasvícení tratí Lara a okolní postavy. Pokud si vybavíte Laru z předešlé hry a její jemné doslova vymazlené detaily, zde je vše dost často pohlceno ostrým světlem nebo tmavým stínem. A tak se často stane, že třeba u ohniště při výběru oblečení máte Laru ztracenou v temném stínu, či Lara chvílemi působí jako vosková figurína. Detaily jednoho jejího oblečku dokonce působí jako by byly v nízkém rozlišení, a při hraní máte pocit, jako by se obleku ještě nestihla načíst textura. Jedná se o její alternativní dobrodružný oděv. Na druhou stranu je díky světelným efektům vše pestře barevné, koruny stromů a listí dostávají neuvěřitelně pěkný plastický detailní nádech, jezírka mají ten správný odlesk a vůbec celá ta džungle a ruiny působí velmi realisticky. V předaleké dáli není problém rozpoznat listy jednotlivých stromů, všemožných porostů, skalisek a vodopádů, což při průchodu hrou zrak hráče velmi pozitivně ohromí. Je to fakt zvláštní, zatímco postavy tratí, prostředí získává. V praxi má tato oslnivá světelná hříčka nemilý efekt. Když s Larou vlezete nebo vplavete do nějaké temné jeskyně, je klidně možné, že se ztratíte a už se nedostanete ven. V temných prostorech se v reálu člověku zrak přizpůsobí, v této hře však nikoliv, vše zůstane oslnivě temné. A právě zde je velká škoda, že si nemůžete rozsvítit baterku, hra vám jí totiž ve většině potřebných případů nepustí, pustí vám jí skriptem jen tehdy, když to skoro ani není třeba a to je fakt špatně. Pokud tedy nemáte aktivovaný survival instinkt, moc toho v té tmě nenaleznete. Mě osobně se takhle povedlo v jedné ze zatopených jeskyní i utopit. Po opakovaných herních nezdarech vás zavalí frustrace, přitom by stačilo stisknout jen tlačítko pro aktivaci svítilny. Vám tedy nezbývá nic jiného nežli v nastavení hry dočasně upravit parametry korekce gamma a brightness. I přes hraním si s posuvníky zjistíte, že hra sice vybledne, ale stále si zachovává velmi ostré světelné efekty, které doslova řežou do očí a vy nevidíte to, co byste zrovna potřebovali. Myslím, že tohle si vývojáři měli před vydáním skutečně odladit.

Pokud se budeme bavit o cinematických scénách, všiml jsem si, že vývojáři se dosti detailům chytře vyhnuli. Například Jonah ošetřuje Laře záda ale kamera ukazuje jejich obličeje, jak spolu hovoří, nikoliv tržnou ránu, která je ošetřována. Nebo Lara předává jeden nalezený artefakt svému spojenci ale kamera ukazuje jak spolu hovoří. U AAA hry je divné, že takové celkem důležité detaily cinametické scény neukazují. Pokud si uvědomíte, že vás absence těchto detailů svým způsobem ruší, budete dopředu vědět, že teď někomu Lara něco podá ale vy neuvidíte co, pokud si to neprohlédnete v nabídce nasbíraných předmětů. Nebo bude Lara aktivovat mechanizmus ale vy uvidíte jen z boku jak něco dělá, bez konkrétního prostřihu co. Tohle je fakt škoda, stalo se to častokrát a bije to dost do očí.


Paititi nevětší rozbočovač plný vlasových paruk
Nejprve tři krát a později už jen jeden a půl krát větší svět zvaný Paititi, který nám byl slibován, řekl bych se dostavil až v té druhé variantě. Vzpomenu li si na Rise of The Tomb Raider a rozbočovač s domorodou civilizací, řekl bych, že byl srovnatelný. Hráče možná zamrzí i přílišná vizuální umělost okolních postav, zejména jejich účesy. Vlasy NPC postav totiž vypadají, jako by měli na hlavě doslova připlácnutou neupravenou paruku. Opět bavíme se o AAA hře za 100 milionů dolarů. Nejhorší ale je, že FPS v těchto velkých lokacích se dokáže snížit na takovou frekvenci snímků za sekundu, že zbytečně kazí plynulost hraní a zážitek z jinak nádherně zpracovaného světa. Bohužel propady FPS se vyskytují i v některých cutscénách, kde se dokonce neshoduje animace úst se zvukem, tak snad to vývojáři ještě nějak doladí a opraví protože třeba takové Horizon Zero Dawn, hra s otevřeným světem vypadala stejně dobře ale tento problém neměla.Na druhou stranu, objekty ve hře nedoskakují a nějak výrazně se netransformují, když se k nim přiblížíte, což trápí většinu dnešních her s otevřeným světem.


Boje a umělá inteligence
Pozitivem je, jak jsem již uvedl výše, že na Laru čeká v této hře plno povinných puzzle, a méně přestřelek. Když ale nějaký ta přestřelka nastane, umělá inteligence si s vámi v boji umí velmi pěkně poradit. Pokud nezaběhnete někam za roh a neschováte se v nějakém z porostů, padouši vás dokážou velmi dobře obklíčit a věřte, že v přímém střetu boje moc dlouho nevydržíte. Utišit rozpoutané peklo lze velmi snadno, pokud se před bojem namažete bahnem. Jako skrýš velmi dobře poslouží třeba splynutí s porostem na stěně. Hra vám umožňuje útočit ale i z vysoké trávy nebo větví stromů. Nevím jestli bohužel, nebo bohudík ale ve hře je přestřelek skutečně málo, po dohrání jsem měl pocit, že veškerá ta výbava kterou jsem pro boj shromáždil a vylepšil, byla tak trochu nevyužitá. Kdybych měl vyjádřit procentuelně zastoupení přestřelek ve hře, bylo by to 20% střelecké akce, 40% průzkum a 40% puzzle. Byl jsem překvapen, jak je hra v tomto ohledu neakční, obzvláště po způsobu jakým proběhla propagaci hry na výstavě E3 či tím, co je vyobrazeno na obalu tedy Lara jako predátor.


Přerod Lary a Trinity
Závěrečnou částí tohoto hodnotícího textu je zmínka o kvalitě příběhu a onoho definujícího mementu Lary. Asi bude mnoho hráčů zklamáno ale přerod Lary není takový, jaký se nabízel, že by mohl být. Nejen, že se hra neodehrává na triu pyramid prezentovaných z CGI traileru ale Lara nakonec nebude mít ony legendární šortky ani duální pistole. Nebudu vám spoilerovat co přesně se stane ale pokud umíte trochu lépe anglicky, všimnete si, že Lara na konci hry dostane možnost učinit rozhodnutí. A rozhodnutí, které udělá (vy volbu nemáte) definuje její charakter. Vše je ale poklidné a bez přílišné akce. Pokud nechcete být zklamáni, raději nic velkého neočekávejte, pokud ale máte k charakteru Lary spíše citový vztah, zejména k jejímu nešťastnému, smutnému dětství, patrně zažijete výrazný nával emocí. Co se příběhu týče, hra si klade za cíl postavit mladou Laru do prostředí nebezpečných hrobek před zlověstnou organizaci Trinity, se kterou svede boj, aby zabránila hrozbě a pomstila smrt svého otce. Ve čtení deníků jsem nebyl tak důsledný a ne všemu rozuměl tak, jak bych měl (hra není v české lokalizaci) ale mám pocit, že po 85% herního postupu, který jsem věnoval této recenzi jsem z prozkoumání ancientní sekty Trinity moc nezmoudřel. Příběh záporáků mi připadal celkem plochý a pokud nebude ještě nějaké pokračování, řekl bych i trochu nevýrazný. Zde jsem čekal skutečně více, nějaké překvapení, velké finále, třeba něco jako bylo v hře Tomb Raider 2 Dagger of Xian v levelu Home, sweet home.


Ostatní klady a zápory
Kdybychom se měli ještě závěrem pobavit o některých plusech a mínusech, tak jistě za vyzdvihnutí stojí funkce, kdy si můžete zapnout jazyk NPC postav. Pokud se vám tedy zdá divné, že pradávná civilizace mluví perfektně anglicky, máte možnost jim dát jejich rodný jazyk. Nicméně počítejte s tím, že Lara bude vždy mluvit jen anglicky. Herní doba je také plusem, závěrečné titulky jsem viděl na 84% celkového průchodu a to mi zabralo v rozmezí mezi 15-20 hodinami. Pozitivním krokem je i tematicky laděný soundtrack, který sice není tak výrazný jako u dřívějších Tomb Raider her bývalo zvykem ale ve správný moment umí zabrnkat na tu správnou strunu a rozhodně zní nejlépe z novodobé trilogie. Mínusem hry je její finální část, tedy bitva, která jde po vzoru her předešlých. Kdo by čekal nějaké puzzle při kterém by tikal čas a blížilo se pro tento díl ikonické zatmění slunce, bude asi zklamán. Osobně mi zatmění slunce přišlo kromě povedené nahrávací obrazovky jako promrhaná šance. Ale k závěru hry. Převážně se jedná o dost krátkou cinematickou část hraní, při které stačí jen jít vpřed, sem tam skočit s využitím Lařina zachytávacího lana a cepínů a přitom sledovat vlevo a vpravo, co všechno epického se kolem vás děje. Občas tedy budete muset vytáhnout samopal a vše před vámi pokropit dostatečným množstvím rozžhaveného olova ale řekl bych, že v této fázi hry se jedná spíše o formalitu bez jakéhokoliv prvku obtížnosti. Pozitivem prodlužující hratelnost je pak nová hra plus, ve které si můžete celou hru projít cestou jaguára, hada nebo orla. Plusem jsou i hned od začátku uzamčená místa, která bude moci zpřístupnit až po získáním k tomu určené výbavy. Při prvním vedlejším úkolu v Paititi narazíte na obchodnici, která vám prodá šperhák pro otevírání uzamčených beden, nebo mechanický přitahovač, kterým lze nejen rychleji cestovat po uvázaných lanech ale i otevřít zátarasu. Líbí se mi i, že může Lara navštěvovat některá místa jen s konkrétním, k tomu určeným oblečkem. Dobře zpracované jsou i monolity, které když dokážete přeložit ukáže se vám na mapce okruh, ve kterém se nachází ukrytý předmět, nikoliv rovnou místo, kde máte kopat, jako tomu bylo ve hře předešlé. K příběhu toho moc říkat nechci ale dost se mi líbila spolupráce Jonaha a Lary, která má fajn chemii a emoce. Jedním ze zbytečných negativ je pozdější akční pasáž, ve které má Lara neskutečný vztek, celá scéna se odehrává v okolí ropné těžební stanice, nicméně Lara se namísto tajného přikrádání zcela hloupě a nelogicky vydá přímou cestou do onoho zařízení, tedy přes jediný most, kde je přímo na ráně. Nějaký důvod k tomu sice má ale i tak mi to připadá prostě hloupé, obzvláště, jedná li se o nejvyspělejší verzi Lary Croft. Pokud chcete zažít skutečný definitivní konec, počkejte si po závěrečných titulkách na krátký dovětek, stojí za to a fanouškům klasické Lary jistě vykouzlí úsměv na tváři.


Závěrem
Shadow of The Tomb Raider jako by vyslyšel prosby hráčů. Lařino třetí dobrodružství je rozhodně povedenou hrou, která má mnoho pěkných hlavolamů, fascinující svět, který žije, umí zaujmout, neustále překvapuje a vy ho prostě chcete dál prozkoumávat. Akční přestřelky se drží hesla méně znamená více. Příběh si drží tempo tak jak by měl až do samotného konce hry, kdy graduje. Ovládání a herní mechaniky jsou totožné s hrou předešlou a hra bohužel nepřináší kromě zážitku z prostředí a příběhu nic zcela zásadně nového. Hra má navíc i drobné technické nedostatky jako jsou občasné propady FPS a příliš tmavá zákoutí, ve kterých se lze špatně orientovat. Nicméně finále série se kanadskému Eidos Montreal povedlo a stojí za to si ho zahrát.
9/10
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LaraHCroft LaraHCroft | E-mail | 11. září 2018 v 16:57 | Reagovat

Nechci být ničím a nikým ovlivněna předtím než si to sama zahraju :D Pak si tvou recenzi samozřejmě přečtu ;)

2 Willy Willy | Web | 12. září 2018 v 22:19 | Reagovat

Správná volba. Tak si to užij :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama